Aktuální číslo: červen 2009
Z obsahu aktuálního čísla
• Absurdity sociálního systému
• Buď hodná holčička!
• Rodičovská podpásovka
• Pilulka: pro strach nebo pro zdraví
• Dáme děti dohromady
• Jak ušetřit? Tentokrát ona jídle!
Výpočet indexu tělesné hmotnosti (BMI)
Index tělesné hmotnosti (BMI)
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického body mass index) je číslo používané jako měřítko obezity, umožňující statistické porovnávání lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky.
Index tělesné hmotnosti vytvořil někdy v letech 1830–1850 belgický vzdělanec Adolphe Quetelet při práci na svém systému „sociální fyziky“, proto se BMI někdy označuje také jako Queteletův index.
Zde si můžete vypočítat svůj index tělesné hmotnosti (BMI)
Hodnoty BMI v grafu
V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
|
Morbidní obezita (BMI > 40) |
|
Střední obezita (BMI 35-40) |
|
Mírná obezita (BMI 30-35) |
|
Nadváha (BMI 25-30) |
|
Ideální váha (BMI 18,5-25) |
|
Podvýživa (BMI ≤ 18,5) |
Jak už však bylo uvedeno, BMI je pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav lišit od významu naměřené hodnoty BMI. Např. kulturista může mít hodnotu BMI nad 30 a přesto nebýt obézní, protože vysoká hodnota indexu je u něj dána velkým množstvím svalové hmoty. Naopak starší lidé s malým množstvím svalstva mohou být ze zdravotního hlediska obézní, přestože jejich BMI je řadí do kategorie ideální váhy.